2. den (29.6.2013)

Celková vzdálenost: 6.54 km
Max. výška: 1886 m
Min. výška: 1675 m
Celkem nastoupáno: 277 m
Celkem naklesáno: -77 m
Stáhnout

Makedonie - profil - 29.6.2013

Z klidného spánku se probouzíme okolo 05:00. Do nového dne nás vítá slunečné počasí, sledujeme ubíhající krajinu. Na hranicích s Makedonií nabíráme asi 2 hodiny zpoždění. Do Skopje přijíždíme okolo 09:00. Štiplístek nám vrací jízdenky, takže žádná komplikace. Výhodou je společná budova vlakového a autobusového nádraží. Hned si koupíme jízdenku na autobus směr Tetovo (110 MKD/os.), který odjíždí v 10:55.

DSCF0708.JPG DSCF0709.JPG DSCF0713.JPG P1070215.JPG

Chvíli do odjezdu využíváme k nákupu pečiva a rychlé obhlídce centra města. Cestu do centra nám radí anglicky mluvící svědek Jehovův lákající hříšné duše před nádražím. Dle informace hlavní náměstí nemůžeme minout, když půjdeme podle řeky a po chvíli uvidíme velkou sochu Alexandra Velikého. To jsme netušili, že socha bude opravdu veliká a nelze ji minout. Samotná socha je vysoká 13 metrů, s podstavcem se šplhá do výšky 23 metrů. Ono nás překvapilo více nadměrných soch, které se nacházejí v blízkosti náměstí. V době našeho pobytu bylo centrum Skopje poměrně dost rozestavěné, v horizontu několika let ale bude centrum Skopje vypadat určitě nádherně.Před odjezdem si najdeme i chvilku na ochutnání prvního místního piva – Skopsko. Vcelku dobré, klasický plzeňský typ.

P1070219.JPG DSCF0722.JPG P1070224.JPG P1070225.JPG

Přejezd autobusem do Tetova proběhl hladce. Hned na zastávce si bereme taxi a necháme se přiblížit kousek za město do horského lyžařského střediska Popova Šapka. Taxi nás stojí 700 denárů. Oproti busu ranec, ale pro 4 lidi to v přepočtu vychází na 70 Kč na hlavu, to asi ustojíme. O dost horší je ale situace s počasím. Bohužel začíná pršet a tak volíme ústup do jediné a tím pádem nejbližší hospůdky v areálu. Dáváme si lehké jídlo a pokračujeme v testování piva Skopsko. Průběžně kontrolujeme počasí, zda se umoudří. Došlo i na větší bere s kartičkami aut. Zábava musí být.

P1070229.JPG P1070237.JPG

Nakonec se rozhodneme vyrazit i za mírného mrholení. Není na co čekat. Dnešní cíl etapy je Titův vrch (2748m). Počasí se nelepší, spíše naopak a my se poprvé konfrontujeme s realitou značení cest na makedonských horách. Realita je taková, že značení žádné není. Popravdě s tím jsme počítali, proto jsme si sehnali nejnovější mapy makedonského pohoří, které byly aktualizovány bohužel někdy v minulém století. Realitou pak byla absence vyznačených cest na mapě, které ale již dlouhé roky ve skutečnosti neexistovaly. Podobná situace byla i s elektronickou mapou v outdoor navigaci. V ní zase chyběly detailnější informace, takže jsme ji využívali spíše jen k zaznamenání trasy a korigování informací v mapě papírové.Držíme se tedy cesty a čekáme, co nám další metry pochodu nabídnou.

P1070238.JPG

Zpestřením je bačovská salaš, kterou míjíme. Zaznamenáváme také první setkání s typickými velkými bačovskými psy, které předchází téměř krvelačná reputace. Tedy alespoň dle cestopisů a poznámek, které jsem nashromáždil před odjezdem do Makedonie od jiných návštěvníků této země. Nic ze zlých a dotěrných bestií se ale nevyplnilo, naopak se potvrdilo pořekadlo: „Pes, který štěká, nekouše“. Na dálku budili respekt, ale při bližším kontaktu jsme zjistili, že se lidí dost bojí, bačové pro kámen nechodí daleko. Tuto zkušenost můžeme potvrdit i z dalších setkání během expedice, takže setkání se psem v horách nebezpečné obvykle není.

P1070233.JPG DSCF0725.JPG

Pomalu se začíná stmívat, první zkrácený den putování máme za sebou a hledáme vhodné místo k postavení stanů. Počasí je jako na houpačce, přeháňka střídá přeháňku. Jen několik stovek metrů za salaší nalézáme slušný plácek a stavíme stany. Dneska toho máme už dost. Déšť navíc houstne. Vaříme nakonec v úkrytu stanů. Následně usínáme kolem 21:00.

1. den (28.6.2013) <−− | −−> 3. den (30.6.2013)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *