2. den (7.8.2001)

Ráno jsme se probudili celkem brzy (okolo 9 hodiny), udělali jsme si snídani a plánovali, co se dnes podnikne. Jako cílový bod jsme si určili hrad Kost a také jsme chtěli jít přes Sobotku, abychom si dokoupili potraviny. Šlo se celkem pěkně, střídala se cesta lesem a po silnici.

Okolo poledne jsme dorazili do Sobotky, kde jsme si udělali malou přestávku na nakoupení jídla a na malý oběd. Možná bych se mohl trochu zmínit o naší stravě, byla opravdu dost jednotvárná. Naší hlavní složkou stravy byly obilné placky, které jsme pražili na rozpálených kamenech, dále pak všechny druhy hmyzu – počínaje lučními koníky, konče mouchama, zpestřením pro nás bylo, když jsme našli ptačí hnízdo a mohli jsme si usmažit vajíčka, asi největší pochoutkou, jak jsme se všichni shodli, byl pes, kterého jsme našli ve škarpě, asi ho srazilo auto… Tak co už věříte, že to byl boj o přežití? Dobrá trochu jsem to pozměnil – obilné placky = chleba, hmyz = dary přírody(trnky, ostrožiny, atd.), pes = konzervy všeho druhu, ale stále stejná chuť(pes), občas jsme si taky zahráli na kuchaře a uvařili nějaké těstoviny. Tak to byla naše strava.

Vydatně posíleni jsme se opět vydali na cestu, k večeru jsme se dobelhali ke hradu Kost. Prohlídli jsme si nádvoří a rozhodovali jsme se, kde přespíme. Teď nastal čas pro zkušeného vůdce Štěpána, shodli jsme se na tom, že přespíme u nedalekého rybníku, ale nikdo nevěděl přesně, jak se tam dostat. Toho se chytl Štěpán, že to tady zná a povede nás. Ok proč ne, vyrazili jsme za naším vůdcem. Abych to zkrátil, zašli jsme si tak 3 km a došli jsme úplně někam, kam jsme nechtěli… Po celodenním šlapání jsem zrovna moc rádi nebyli, taky si to Štěpán pěkně odnesl…:-).

Nakonec jsme dorazili zhruba, kam jsme chtěli a utábořili se. Nedaleko byl rybníček, a tak jsme se shodli, že se půjdeme trochu osvěžit. Vše bylo v pohodě až do chvíle, kdy kolem nás prosvištěla diabolka ze vzduchovky. Prvně jsme si mysleli, že to byl nějaký kamínek, ale když se to ale opakovalo a po sléze jsme viděli i střelce, nedalo nám to a celkem naštvaní jsme se rozeběhli za tím parchantem. Měli jsme sto chutí mu dát přes …obličej, ale nakonec jsme se spokojili s ústní domluvou.

Vrátili jsme se zpět do tábora, připravili jsme si naše zálesácké pochutiny a asi jediné co nás zajímalo byl spánek, na nektárek jsme po včerejšku moc náladu neměli… Chvíli jsme poseděli u ohně a šli hajat. Té noci se stala Honzovi malá nehoda. A tak skončil druhý den expedice…

1. den (6.8.2001) <−− | −−> 3. den (8.8.2001)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *