3. den (8.8.2001)

Ráno začalo jako vždy vydatnou snídaní. Na dnešní den jsme měli naplánovanou opravdu dlouhou cestu. Možná to ani nepřijde, když napíšu, že jsme v průměru denně ušli okolo 20 km, ale s plným báglem na zádech se nejde až tak dobře. Na dnešek jsme naplánovali Hrubou skálu, kde jsme se měli setkat s Martinem a Jirkou, a pak se pomalu kus vrátit směrem k Jičínu. Tento den byl celkem bohatý na „prekérní“ situace, ale pojďme od začátku.

První zajímavý okamžik nastal, když naše turistická značka vedla pře ohradu, kde se pásly krávy. Zkusili jsme ji obejít, ale tudy cesta nevedla… Ti odvážnější z nás se rozhodli ohradu plnou nadržených krav překonat během, povedlo se, ale když je začala pronásledovat jedna kravička, do úsměvu jim nebylo. Ti méně odvážní se rozhodli obejít ohradu druhou stranou, tudy cesta vedla, ale museli jsme překonat malý potok. Postup byl následující : prvně přehodit bágly a pak přeskočit. Vše šlo podle plánu a bez problémů až do okamžiku, kdy přehazoval svůj bágl Štěpán. Nevím, asi ho nehodil dost daleko, nebo to byla chyba Michala, který krosnu nechytil, ale zkrátka a jednoduše Štěpánův batoh skončil v potoku. Chvilku se nic nedělo, až po chvíli se Michal vzpamatoval a vytáhl batoh na břeh. Smůla, zase to odnesl Štěpán, tentokrát měl všechno úplně mokrý. No nic, nedalo se nic dělat a muselo se jít dál.

Teď se obrátilo štěstí zády k Pavlovi, když se mu podařilo šlápnout do…. trusu (prostě hovna), ale ne do ledajakýho, patřilo jedné z těch kraviček, umíte si představit jaký to bylo lejno? Nebudu to popisovat do detailů, ale takhle hodně botu od hovna jsem ještě neviděl. Cestu jsme si zpestřili u jednoho rybníčku, kde se Pavel s Honzou vykoupali…

Možná by bylo také dobré se zmínit, že od rána probíhala hra, kdo si nejdříve 50krát prdne (usere). Časem se ukázalo, že na takto vyčerpávající hru mají jenom dva lidé – já a Pavel. Zprvu to bylo velmi vyrovnané, nikdo se neutrhlo na více jak 3 prdy, zajímavé to začalo být až někde okolo Hrubé skály.

Na Hrubou skálu jsme dorazili něco po poledni. Zdárně jsme se shledali s Jirkou a Martinem, sice byli pobodaní od vos, ale bodance si svědomitě chladili, čím jiným než pivečkem. Pokecali jsme, posilnili se krvavýma prsíčkama, vylíčili si zážitky a pomalu se chystali na cestu. Místo tábořiště vybral opět Štěpán, tentokrát se vyznamenal a dovedl nás na místo bez zbytečných náběžek. Večer jsme si udělali jako obvykle psí konzervy, pokecali o předešlém dni a uložili se ke spánku.

2. den (7.8.2001) <−− | −−> 4. den (9.8.2001)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *